- Historie praní -


Když se podíváme zpět v lince evolučního vývoje lidstva, tak od okamžiku vzniku nití a ušití prvního kousku oblečení, stála před člověkem otázka jeho praní.

Tak například ve starověkém Řecku prádlo prali tak, že v jílovité pudě vykopávali díry nalívali tam vodu, házeli do nich oblečení a nohami ho šlapaly. V roce 1797 byla vyrobena 1 prací deska - valcha, kterou v některých domácnostech na vesnicích můžeme najít ještě i dnes. Ten vynález zvýšil kvalitu praní a ulehčil proces praní.

Kupodivu první doložené zmínky o praní pocházejí ze starého Egypta z doby před čtyřmi tisíci let. A světe div se k praní využívali minerál - Turmalín.

Používáním mýdla se stalo praní daleko snazší, přesto to ale tato činnost byla velmi namáhává. K usnadnění praní se začaly používat tlouky - tzv. ruční nástroje ve tvaru vařečky nebo kopistu. Dalším krokem byl vynález valchy, rýhované prací desky. Původně se používala valcha dřevěná, později se uplatnily další materiály jako kamenina, sklo, plech, atd. Také se používal ruční plechový zvon na dřevěné rukojeti.

Vynálezem prvního pracího stroje Angličanem Johnem Tyzackem v roce 1691 se praní opět zjednodušilo. Šlo o otáčivý buben na kliku. Klikou se muselo ručně točit. Je to již v podstatě princip praní, který se používá do dneška. Tato pračka byla ale určena pro použití v textilní manufaktuře k praní látek znečištěných při výrobě. První pokusy o vyrobení pračky do domácnosti nastaly až v druhé polovině 18. století. Vhodné podmínky pro její výrobu ovšem nastaly až v 19. století. Dalším průkopníkem v úpravě pračky byl Americký továrník Hamilton Smith z Pittsburgu, který sestrojil v roce 1858 pračku s vertikálně uloženým bubnem. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se objevila jiná inovace. Do tělesa bylo umístěno topeniště, takže prádlo se mohlo vyvařovat přímo v pračce.

S rozvojem průmyslu vznik tak zvány chemický způsob praní. První vzorec pracího prášku vynalezl Fritz Henkel v roce 1876 na základě křemičitanu sodného a sody. Mnohé ze složek moderních mycích prostředků (chlór, oxid siřičitý, fosfáty) byly během první a druhé světové války použity k vytvoření chemických zbraní - SMUTNÉ.